V Sędziszowě, tři kilometry od Świerzawy, v bývalém lomu na svahu Wielisławky (375 m n. m.), kde se od 16. do 18. století těžily rudy různých kovů, můžeme vidět jednu z nejatraktivnějších geologických lokalit Dolního Slezska. Svým vzhledem připomíná varhanní píšťaly, odtud také pochází jeho název - Wielisławské varhany.
Lokalita je dlouhá několik desítek metrů, nachází se v nadmořské výšce 250 metrů a souvisí s permským vulkanismem, který se zde vyskytoval před více než 270 miliony let. Jedná se o odkryv magmatických hornin porfyrového typu ve tvaru sopečného dómu. Tento dóm je složen z ryolitů (kyselých subvulkanických, výchozových hornin bohatých na oxid křemičitý), které mají sloupcovitou strukturu. Sloupy o průměru 20-30 cm jsou čtyřhranné nebo pětihranné. Vznikly při procesu chladnutí magmatu ve vulkanickém komíně. Jsou to tzv. sloupcovité rány neboli vulkanické rány, připomínající- jak bylo uvedeno výše - varhanní píšťaly. Mají červenou barvu v různých odstínech.
Varhany Wielislavského oceňovali turisté již v 18. století. Jsou památkou neživé přírody. Dnes je možné se k nim dostat po přírodně-geologické stezce „Kolem Wielisławky“. Je dlouhá 3,1 km a procházka trvá asi 70 minut. Na vrcholu Wielisławky stával ve středověku hrad, poté zámek a na přelomu 19. a 20. století restaurace a rozhledna. Dnes se restaurace a ubytování nachází ve starém, zrekonstruovaném mlýně stojícím na jejím úpatí. Na samotnou horu je možné vyjet autem. Jsou zde přístřešky, stoly, lavice a ohniště.
Wielisławka je jedním z mnoha míst spojených s vulkanismem v Kačavském podhůří. Mezi vyhaslé sopky patří Wilkołak, Grodziec, Ostrzyca, Czartowska Skała a Małe Organy Myśliborskie.
Lokalita je dlouhá několik desítek metrů, nachází se v nadmořské výšce 250 metrů a souvisí s permským vulkanismem, který se zde vyskytoval před více než 270 miliony let. Jedná se o odkryv magmatických hornin porfyrového typu ve tvaru sopečného dómu. Tento dóm je složen z ryolitů (kyselých subvulkanických, výchozových hornin bohatých na oxid křemičitý), které mají sloupcovitou strukturu. Sloupy o průměru 20-30 cm jsou čtyřhranné nebo pětihranné. Vznikly při procesu chladnutí magmatu ve vulkanickém komíně. Jsou to tzv. sloupcovité rány neboli vulkanické rány, připomínající- jak bylo uvedeno výše - varhanní píšťaly. Mají červenou barvu v různých odstínech.
Varhany Wielislavského oceňovali turisté již v 18. století. Jsou památkou neživé přírody. Dnes je možné se k nim dostat po přírodně-geologické stezce „Kolem Wielisławky“. Je dlouhá 3,1 km a procházka trvá asi 70 minut. Na vrcholu Wielisławky stával ve středověku hrad, poté zámek a na přelomu 19. a 20. století restaurace a rozhledna. Dnes se restaurace a ubytování nachází ve starém, zrekonstruovaném mlýně stojícím na jejím úpatí. Na samotnou horu je možné vyjet autem. Jsou zde přístřešky, stoly, lavice a ohniště.
Wielisławka je jedním z mnoha míst spojených s vulkanismem v Kačavském podhůří. Mezi vyhaslé sopky patří Wilkołak, Grodziec, Ostrzyca, Czartowska Skała a Małe Organy Myśliborskie.
