Jedná se o impozantní objekt, dnes již unikátní svou velikostí, se zachovalým souborem funkčních mlýnských strojů z 30. let 20. století, ale s ještě starším původem. Výroba v průmyslovém měřítku zde sice zanikla, ale mlýn stále žije - nyní je objektem s turistickou a vzdělávací funkcí. Mlýn byl postaven v roce 1868 bratry Carlem Sigismundem a Gottliebem Hilbertovými z Bielawy, kde rodina pravděpodobně založila první parní obilní mlýn ve Slezsku. Když k němu byla přivedena železniční trať, rozhodli se přesunout výrobu do Dzierżoniowa. Až do konce druhé světové války provozovala mlýn tato jediná rodina.
Ve 30. letech 20. století. Hilbertové mlýn zmodernizovali, včetně jeho elektrifikace a vybavení novějším strojním zařízením, které se dochovalo dodnes. V té době to byl jeden z nejmodernějších a největších obilních mlýnů v Dolním Slezsku, což dává představu o velikosti zemědělské výroby v regionu. A také o tom, jak moc jeho obyvatel bylo na této produkci závislých.
Po šest poválečných let mlýn využívala sovětská armáda, takže Rusové stroje nerozebrali a nedeportovali na Východ, jak to obvykle dělali. Následně zde působily další státní podniky. Výroba byla ukončena na konci roku 2016. O mlýn se začala starat Nadace na ochranu slezského průmyslového dědictví.
Prohlídky mlýna jsou vzhledem ke specifickému charakteru místa možné pouze s průvodcem. V nabídce jsou mimo jiné vzdělávací muzejní lekce, zahrnující například balení krupice a hru s moukou, takže děti mohou na vlastní oči vidět, jak vypadá výrobní proces. Na konci prohlídky si v mlynářově místnosti můžete odpočinout, dát si čaj a zakoupit suvenýry.
Ve 30. letech 20. století. Hilbertové mlýn zmodernizovali, včetně jeho elektrifikace a vybavení novějším strojním zařízením, které se dochovalo dodnes. V té době to byl jeden z nejmodernějších a největších obilních mlýnů v Dolním Slezsku, což dává představu o velikosti zemědělské výroby v regionu. A také o tom, jak moc jeho obyvatel bylo na této produkci závislých.
Po šest poválečných let mlýn využívala sovětská armáda, takže Rusové stroje nerozebrali a nedeportovali na Východ, jak to obvykle dělali. Následně zde působily další státní podniky. Výroba byla ukončena na konci roku 2016. O mlýn se začala starat Nadace na ochranu slezského průmyslového dědictví.
Prohlídky mlýna jsou vzhledem ke specifickému charakteru místa možné pouze s průvodcem. V nabídce jsou mimo jiné vzdělávací muzejní lekce, zahrnující například balení krupice a hru s moukou, takže děti mohou na vlastní oči vidět, jak vypadá výrobní proces. Na konci prohlídky si v mlynářově místnosti můžete odpočinout, dát si čaj a zakoupit suvenýry.
