Vypíná se poblíž silnice ze Żerkowic do obce Skała, na svahu Wieżyce (259 m n. m.). Je to impozantní pískovcový skalní útvar vysoký 14 m. V dobách německého císařství byla oblíbeným vyhlídkovým místem a dnes je skála dobře známá zejména milovníkům horolezectví.
Ze skály mohou návštěvníci obdivovat panorama Krkonoš, Jizerských hor a Kačavského podhůří. Výstup na vrchol byl ze skalní police umístěné níže, což umožňovala speciální terasa. Na vrcholu bylo instalováno kovové zábradlí, po němž zůstaly stopy. Stožár, na kterém byla vztyčena vlajka, se zachoval dodnes.
Na jižní straně skály byl 22. března 1897 zasazen medailon s podobiznou císaře Viléma I., odtud její lidový název Medailonová skála. Při této příležitosti se připomínalo sté výročí císařova narození, což bylo zdůrazněno umístěním dat „1797 - 1897 22 Marz“ těsně pod medailonem. Medailon byl bohužel v 80. letech 20. století odcizen. Na jeho místo byl na počátku 21. století instalován nový, o něco menší medailon - se znakem nedalekého Lwówka Śląského.
V době, kdy bylo Slezsko součástí pruského státu, se skále s medailonem říkalo Schattenstein, což lze přeložit jako „skála, která vrhá stín“ nebo „stín kamene“. Autor průvodce „Riesengebirge und seine Nachbargebirge“ z roku 1908 o něm napsal, že „vrhá stín podobný lidskému, když je slunce na správném místě“.
Medailonová skála je nejsevernějším místem v Polsku se zajištěnými horolezeckými cestami. Byly na ní instalovány pevné průchozí body (spity). Vyznačeno bylo celkem 19 linií různé obtížnosti. Horolezci si Medalionovou skálu cení mimo jiné kvůli jejímu dobrému reliéfu. V roce 1988 byla ohlášená jako památka neživé přírody, a je proto chráněna zákonem.
Ze skály mohou návštěvníci obdivovat panorama Krkonoš, Jizerských hor a Kačavského podhůří. Výstup na vrchol byl ze skalní police umístěné níže, což umožňovala speciální terasa. Na vrcholu bylo instalováno kovové zábradlí, po němž zůstaly stopy. Stožár, na kterém byla vztyčena vlajka, se zachoval dodnes.
Na jižní straně skály byl 22. března 1897 zasazen medailon s podobiznou císaře Viléma I., odtud její lidový název Medailonová skála. Při této příležitosti se připomínalo sté výročí císařova narození, což bylo zdůrazněno umístěním dat „1797 - 1897 22 Marz“ těsně pod medailonem. Medailon byl bohužel v 80. letech 20. století odcizen. Na jeho místo byl na počátku 21. století instalován nový, o něco menší medailon - se znakem nedalekého Lwówka Śląského.
V době, kdy bylo Slezsko součástí pruského státu, se skále s medailonem říkalo Schattenstein, což lze přeložit jako „skála, která vrhá stín“ nebo „stín kamene“. Autor průvodce „Riesengebirge und seine Nachbargebirge“ z roku 1908 o něm napsal, že „vrhá stín podobný lidskému, když je slunce na správném místě“.
Medailonová skála je nejsevernějším místem v Polsku se zajištěnými horolezeckými cestami. Byly na ní instalovány pevné průchozí body (spity). Vyznačeno bylo celkem 19 linií různé obtížnosti. Horolezci si Medalionovou skálu cení mimo jiné kvůli jejímu dobrému reliéfu. V roce 1988 byla ohlášená jako památka neživé přírody, a je proto chráněna zákonem.
