Obecně je známý jako rotunda svatého Gotarda, i když rotunda je pouze jeho součástí. Je však nejdůležitější a jedinečnou částí. V Polsku se dochovalo pouze několik románských kostelů postavených na kruhovém půdorysu (Cieszyn, Chełmno, Stronia). Všechny jsou spojeny s počátky polské státnosti a křesťanství v Polsku.
Rotunda ve Strzelinu je nejstarší stavbou ve městě. Byla postavena pravděpodobně v první polovině 12. století. Byla to rotunda s podkovovitou apsidou od východu a byla postavena z lámané žuly, tj. kamene, který se ve Strzelinu stále těží. Poprvé se připomíná v roce 1233 a v roce 1300. Z této románské stavby se dodnes dochovaly její spodní části a portál.
Na přelomu 13. a 14. století byla apsida zbořena a k rotundě byla přistavěna severní loď krytá sedlovou střechou a samotná rotunda byla přestavěna na zvonici. V roce 1470 byla paralelně se severní lodí přistavěna jižní loď. Kolem roku 1800 byla rotunda zvýšena o jedno osmiboké patro a zastřešena jehlancovou kopulí. Nyní se tedy jedná o dvoulodní kostel s rotundou u západní stěny severní lodi. Tyto lodě jsou dvoulodní, kryté křížovými žebrovými klenbami a okna v lodích jsou hrotité oblouky s massewerky. Ve zdi jsou renesanční a barokní náhrobky a epitafy.
Od roku 1574 sloužil tento unikátní kostel luteránům. V roce 1698 katolíci získali jej zpět a patřil augustiniánskému řádu, ale jen do roku 1709, kdy se stal opět protestantským. Před první světovou válkou se v něm konaly bohoslužby v polském jazyce. Z tohoto důvodu se mu říkalo „polský kostel“. Během druhé světové války byl silně poškozen a dlouho nebyl používán. V roce 1992 byl obnoven k bohoslužbám, dostal současnou výzdobu a stal se filiálním kostelem farnosti Povýšení svatého Kříže ve Strzelině. Ve vybraných dnech je přístupný veřejnosti.
Rotunda ve Strzelinu je nejstarší stavbou ve městě. Byla postavena pravděpodobně v první polovině 12. století. Byla to rotunda s podkovovitou apsidou od východu a byla postavena z lámané žuly, tj. kamene, který se ve Strzelinu stále těží. Poprvé se připomíná v roce 1233 a v roce 1300. Z této románské stavby se dodnes dochovaly její spodní části a portál.
Na přelomu 13. a 14. století byla apsida zbořena a k rotundě byla přistavěna severní loď krytá sedlovou střechou a samotná rotunda byla přestavěna na zvonici. V roce 1470 byla paralelně se severní lodí přistavěna jižní loď. Kolem roku 1800 byla rotunda zvýšena o jedno osmiboké patro a zastřešena jehlancovou kopulí. Nyní se tedy jedná o dvoulodní kostel s rotundou u západní stěny severní lodi. Tyto lodě jsou dvoulodní, kryté křížovými žebrovými klenbami a okna v lodích jsou hrotité oblouky s massewerky. Ve zdi jsou renesanční a barokní náhrobky a epitafy.
Od roku 1574 sloužil tento unikátní kostel luteránům. V roce 1698 katolíci získali jej zpět a patřil augustiniánskému řádu, ale jen do roku 1709, kdy se stal opět protestantským. Před první světovou válkou se v něm konaly bohoslužby v polském jazyce. Z tohoto důvodu se mu říkalo „polský kostel“. Během druhé světové války byl silně poškozen a dlouho nebyl používán. V roce 1992 byl obnoven k bohoslužbám, dostal současnou výzdobu a stal se filiálním kostelem farnosti Povýšení svatého Kříže ve Strzelině. Ve vybraných dnech je přístupný veřejnosti.
Náročnost
1/5
1/5
