Je jednou z nejkrásnějších památek v Kłodzku. Za svou bohatou výzdobu vděčí jezuitům, kteří jej převzali v roce 1562 jako protiváhu reformaci, která se v té době šířila i zde.
Jezuité změnili nejen vnitřní zařízení, ale částečně i těleso kostela. Za tímto účelem si přivedli významného architekta z Čech, Carla Luraga. Konečným výsledkem byla mohutná kamenná trojlodní stavba bazilikálního typu se třemi apsidami, dvěma věžemi, s kaplemi, sakristií a stupňovitými věžemi. Klenba lodi je křížová, zatímco klenba bočních lodí s galeriemi je křížová hvězdicová.
Ve výklenku oltáře v paprsčitém glorietu stojí gotická socha Panny Marie s Dítětem, datovaná rokem 1450. Před oltářem je socha zakladatele tohoto kostela, prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic (1297-1364), který pocházel z Kladska. Je zobrazen v klečící poloze, jak se klaní Panně Marii. V 60. letech 20. století byla socha přemístěna před první pilíř na straně hlavního oltáře. Socha je dílem Jana Jandy (1827-1875), žáka významného sochaře Christiana D. Raucha. Naproti tomu kazatelna byla vytesána v roce 1717. Michael Klahr starší, umělec z Kladska, jehož zručnost šla ruku v ruce s velmi osobitým stylem. Říkalo se o něm, že dokáže vyřezat i lidskou duši. Z jeho autorství pochází také varhanní prospekt a zpovědnice, nádherně zdobené bohatou řezbou. Tato zpovědnice již prozrazují rysy bujarého rokoka. Varhanní prospekt zdobí tzv. andělský orchestr - skupina světců, andělů a dalších postav muzicíruje a zpívá.
U kostela byl původně hřbitov, jehož pozůstatkem je tzv. Černá brána.
Jezuité změnili nejen vnitřní zařízení, ale částečně i těleso kostela. Za tímto účelem si přivedli významného architekta z Čech, Carla Luraga. Konečným výsledkem byla mohutná kamenná trojlodní stavba bazilikálního typu se třemi apsidami, dvěma věžemi, s kaplemi, sakristií a stupňovitými věžemi. Klenba lodi je křížová, zatímco klenba bočních lodí s galeriemi je křížová hvězdicová.
Ve výklenku oltáře v paprsčitém glorietu stojí gotická socha Panny Marie s Dítětem, datovaná rokem 1450. Před oltářem je socha zakladatele tohoto kostela, prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic (1297-1364), který pocházel z Kladska. Je zobrazen v klečící poloze, jak se klaní Panně Marii. V 60. letech 20. století byla socha přemístěna před první pilíř na straně hlavního oltáře. Socha je dílem Jana Jandy (1827-1875), žáka významného sochaře Christiana D. Raucha. Naproti tomu kazatelna byla vytesána v roce 1717. Michael Klahr starší, umělec z Kladska, jehož zručnost šla ruku v ruce s velmi osobitým stylem. Říkalo se o něm, že dokáže vyřezat i lidskou duši. Z jeho autorství pochází také varhanní prospekt a zpovědnice, nádherně zdobené bohatou řezbou. Tato zpovědnice již prozrazují rysy bujarého rokoka. Varhanní prospekt zdobí tzv. andělský orchestr - skupina světců, andělů a dalších postav muzicíruje a zpívá.
U kostela byl původně hřbitov, jehož pozůstatkem je tzv. Černá brána.
