Jedná se o pozdně barokní, velkolepý kostel, který císař povolil luteránům postavit v roce 1709 jako milost na základě Altranstädtské úmluvy z roku 1707. Oficiálně tento kostel získal titul Nejsvětější Trojice. Dnes je to katolický kostel Panny Marie Růžencové. Po druhé světové válce byl zbaven mnoha cenných ozdobných prvků, které byly po demontáži převezeny do polní katedrály polské armády ve Varšavě.
Celkem bylo ve Slezsku postaveno šest kostelů milosti, z toho dva na území tehdejšího Świdnicko-javorského knížectví: v Kamienné Hoře a Jelení Hoře. Stavba kostela v Kamienné Hoře začala v roce 1709 a trvala 10 let. Je podobný kostelu Kateřiny Vasa ve Stockholmu: byl postaven na půdorysu řeckého kříže, nad nímž se uprostřed zvedá kupole. V ramenech kříže jsou schodiště, která vedou k dřevěným ochozům, podepřeným jónskými sloupy (původně dvoupatrovými). Projektant kostela není znám; pravděpodobně jím byl Martin Frantz z Revalu v dnešním Estonsku, který ve stejné době vedl stavbu kostela milosti v Jelení Hoře a od roku 1705 pracoval na stavbě kostela a jezuitské koleje v Legnici.
Oltář vyřezal Beniamin Gottlieb March z Lubaně, dílo financovali dva vratislavští obchodníci narození v Kamenné Hoře: Gebhardt a Sommer. Z původního vybavení zůstala jen mříž u hlavního vchodu a epitafy, které byly po druhé světové válce druhotně umístěny na zábradlí vnějšího schodiště.
Současně s kostelem byl postaven pastýřský dům (evangelická obdoba fary) a latinská a dívčí škola. U kostela byl zřízen hřbitov, z něhož se dochovala pozdně barokní kaple rodiny von Engmann z roku 1783.
Celkem bylo ve Slezsku postaveno šest kostelů milosti, z toho dva na území tehdejšího Świdnicko-javorského knížectví: v Kamienné Hoře a Jelení Hoře. Stavba kostela v Kamienné Hoře začala v roce 1709 a trvala 10 let. Je podobný kostelu Kateřiny Vasa ve Stockholmu: byl postaven na půdorysu řeckého kříže, nad nímž se uprostřed zvedá kupole. V ramenech kříže jsou schodiště, která vedou k dřevěným ochozům, podepřeným jónskými sloupy (původně dvoupatrovými). Projektant kostela není znám; pravděpodobně jím byl Martin Frantz z Revalu v dnešním Estonsku, který ve stejné době vedl stavbu kostela milosti v Jelení Hoře a od roku 1705 pracoval na stavbě kostela a jezuitské koleje v Legnici.
Oltář vyřezal Beniamin Gottlieb March z Lubaně, dílo financovali dva vratislavští obchodníci narození v Kamenné Hoře: Gebhardt a Sommer. Z původního vybavení zůstala jen mříž u hlavního vchodu a epitafy, které byly po druhé světové válce druhotně umístěny na zábradlí vnějšího schodiště.
Současně s kostelem byl postaven pastýřský dům (evangelická obdoba fary) a latinská a dívčí škola. U kostela byl zřízen hřbitov, z něhož se dochovala pozdně barokní kaple rodiny von Engmann z roku 1783.
